Novinky z permakulturní zahrádky
Minulý rok z počátku nebyli lidé, kteří by se o zahrádku starali, a když už se někdo objevil, začínalo léto a moc se toho nestihlo... Letos se však lidé našli a i navzdory dlouhému období dešťů se nám podařilo vysázet plno zeleniny a jiných rostlinek.
Mezi ty zajímavější patří například: rajče černá ocel, mrkev dračí, kukuřice jahodová, řepa italská, mrkev žlutá, dýně hokaido, zázvor, kustovnice čínská, cizrna, fazole mungo, sója... A z těch obvyklých/tradičních je to například: mrkev, kedlubna, ředkvičky, hrášek, slunečnice, kukuřice, fazole, česnek, čočka, cibule, salát, květák...
Během sázení jsme se pokoušeli řídit dle zkušeností jiných permakulturních pěstitelů - dávali jsme k sobě rostlinky, které by se měly vzájemně posilovat a ty, které by se vzájemně oslabovaly jsme se snažili sázet dál.
Ale již minulý rok se ukázalo, že ne všechny údajně pozitivní kombinace jsou správné, poněvadž lupení ředkviček vystartovalo jako rakety a udisilo mrkev, které se letos na témže místě daří lépe. Tentokrát se naopak ukázalo, že hrách a fazole (údajně negativní kombinace) si společně vedou dobře, protože jejich odlišné strategie popínání se vzájemně posilují. A nově jsme zjistili, že kukuřice poskytují dobrou přirozenou oporu popínavým rostlinám, jen je potřeba zasadit je dříve (rostou pomaleji).
Na záhoncích mj. roste i několik stromečků, které jsme sdrátkovali na bonsaje, postupně je utahujeme, ostřiháváme konečky a začínájí se zajímavě kroutit... Časem je přesadíme do japonské zahrady a necháme vyrůst do přirozených rozměrů.
V nedalekém lese jsme jen tak nalezli rybíz, tak jsme ho zkusili přesadit na zahrádku. Zprvu mu sice uvadly a opadaly listy, ale časem vyrašily nové.
Letos jsme také stihli několikrát vyplít jahodníky od bodláků a kopřiv, takže krásně vykvetly a poskytly nám plno jahod. A stala se nám i taková malá humorná situace, když byly jahodníky obsypány slámou proti plevelu a telátko si to spletlo se svou postýlkou...
Do poloviny jednoho záhonku jsme zaorali přibližně 5 koleček hnoje, který přes zimu vyprodukovaly kravičky (zbytek jsme dali na kompost). A časem se ukázalo, že na pohnojené straně zelenina skutečně rostla o něco rychleji. Krom toho jsme hnojili i popelem z agnihotry, který je plný minerálních látek.
