Samsára kraviček; labyrint

Jak navrhoval Vlastimil Marek, byl napsán tento článek o kravičkách a labyrintu. Začátek je hlavně o životě kraviček a pak je trocha slov k labyrintu.

Dobře si kravičku rozmyslete: 
   Když chce dnes malý statkář mít v ČR jednu dvě kravičky, tak se potřebuje smířit s tím, že za současných podmínek už to není moc ekonomicky výnosné. Mělo by mu jít spíš o to mít občas své čerstvé technicky neupravené mléko a ne ušetřit peníze, natož čas a námahu.
   Než si pořídíte kravičku, tak si to prosím dobře rozmyslete, ať se jí pak nemusíte složitě zbavovat kvůli zjištění, že nejste schopni se o ni starat. Tento článek rozhodně není kompletní návod, jak se o kravičku starat, ale spíš takové předpochopení.
   Vlastnit v ČR (zemi kde je kočovný způsob života téměř ilegální) kravičku znamená uvázat člověka k místu. Ale když je těch lidí víc, tak se ve starání mohou střídat (v závislosti na svých schopnostech) a odjíždět z místa na víc jak den.
   Než si kravičku pořídíte, tak byste měli mít pastvinu (něco přes hektar na jednu), hotový dům a seník. My to měli trochu opačně, takže dosažení určité fáze vývoje statku nám trvalo déle než byla potřeba. Komplikací např. bylo, že plachta na zakrytí sena vydrží maximálně jednu zimu (vítr a změny teploty ji rozpářou) a zakrývat seno vlnitými plechy a kameny je komplikace při odebírání. A hlavně, když musíte pečovat o kravičku, tak máte méně času a elánu na zajišťování svého bydlení.
   K pastvině bych ještě dodal, že pro kravičku je lepší ohrada než uvazování k místu (větší svoboda pohybu). A nejjednodušší ohrada pro kravičku je elektrický ohradník, kterému si brzo zvykne vyhýbat se (ale vyžaduje to zdroj elektřiny, každodenní kontrolu neprobíjení a sekání trávy pod ním). K pastvině bych ještě dodal, že v obdobích sucha může být potřeba nad ni umístit rozstřikovač, aby tráva stíhala apetit kravičky.

Život kravičky před otelením:
   Telátko si lze pořídit za cca 4-10 000Kč (hodně záleží na hmotnosti). My si v začátkách sehnali Jerseyku (mléčné plemeno, málo masa) a pojmenovali ji Jůlinka.
   Podle zákona má mít každá kravička v uších známky (velké plastové náušnice s číslem), které je chovatel povinen koupit si od regestru skotu (jeden pár za cca 100Kč + speciální kleště za cca 400Kč (pozor, maj různé druhy kleští a zapomínají je označovat)). Do registru skotu pak chovatel musí zasílat všemožné změny týkající se dané kravičky. V podstatě si kupuje to, že ho stát bude víc kontrolovat, s čímž souvisí i povinnost každoroční kontroly krve kravičky za 20Kč + cesta veternáře. Kdo vyplní a pošle speciální formulář, může těch 20Kč získat z5, ale to se vyplatí jen velkochovatelům.
   Jalovice (tele starší 6 měsíců, mladší jsou "jalovičky") se připouští nejprve v šestnáctém měsíci a to poté, co začne "běhat" (pojem označující říji u kraviček). To se projevuje tak, že během tří dnů (nejintenzivněji druhý den) má tendenci skákat na zvířátka obdobné velikosti, kterých se nebojí. Na pohlaví, věku, příbuzenských vztazích ani druhu moc nezáleží (pokud nemáte víc kraviček pohromadě). Jalovice klidně skáče na svou matku, kolo od traktoru nebo na vás (na to pozor, hrozí úraz).
   V ČR je zákaz kopulace vaší kravičky s vaším neplemenným býkem (plemenný býk znamená býk plus větší byrokracie a kontroly), takže malí farmáři jsou nepřímo nuceni k závislosti na inseminaci krav (umělé oplodnění, vydělává z toho hlavně Agrofert). V podstatě se dá říct, že české zákony o kravičkách pomáhají velkopodnikatelům a zbytečně komplikují život drobným statkářům.
   Jedna inseminace stojí cca 150 až 600Kč (bez dopravy) v závislosti na kvalitě býka. My platíme celkem cca 550Kč vč. dopravy. Když za 21 dnů jalovice znovu běhá, inseminaci je potřeba zopakovat, dokud nebude březí (těhotná).
   Březost trvá cca 285 dnů (9,5 měsíců) a před koncem této doby je potřeba začít sledovat pochvu, kdy začne být zduřelá a načervenalá a vemeno se naplní mlezivem, což značí, že otelení (porod) se blíží.

Otelení (porod):
   Pokud měla jalovice dostatek pohybu, tak to bývá bez komplikací a občas i bez pomoci člověka. Otelení od prvních kontrakcí trvá cca 11 hodin až den. Kravička začíná být pomalu neklidná, přešlapuje, často kálí a močí. Během cca 6 až 12 hodin praskne vak s plodovou vodou (6 až 16l tekutiny). Pak následuje cca 2 až 6 hodin intenzivnějšího tlačení (u prvorodiček déle než u zkušených), kdy kravička často bučí a z dělohy začínají vyčuhovat kopýtka, obvykle zadních noh (a zprvu občas zalézají), a postupně čím dál víc. Než je tele venku, tak je dobré dát pod krávu dost slámy, aby padlo do měkkého.
   Když se otelení na delší čas zasekne, tak je potřeba (aby se kravička zbytečně nevysilovala, zkracuje jí to život) na obě kopýtka telátka uvázat speciální lano, za které pak tahají 2 dospělí lidé.
   Pokud porozené tele nedýchá, tak je potřeba odstranit mu z nozder a tlamičky případné hleny, dráždit mu sliznici nosu stéblem trávy, nebo ho dokonce zavěsit na provazu za zadní kopýtka vzhůru nohama.
   Tele je po porodu slizké, ale pak oschne, chloupky se rozlepí a už to není znát.
   Tele by se mělo cca den po porodu poprvé napít mleziva (první mléko bohatší na imunitní látky), což ho ochrání před prvotními nákazami. Mělo by se napít s chutí, protože čím víc mleziva napoprvé vysaje, tím bude zdravější. Pozdější loky už tolik nevzdělávají imunitní systém telátka, "brána se uzavírá".

Dojení:
   U moderních kraviček je dojení mnohem jednodušší než kdysi. Každá má na svém zadečku, v souladu s předpisy EU, bezbolestně přišroubovaný display (kdysi digitální, dnes dotykový), na kterém lze navolit například teplotu automaticky dojeného mléka, aby kravičky konečně dokázaly uspokojit moderní spotřebitele, kteří si zvykli na nepřirozeně ochlazené mléko. Do moderní kravičky je potřeba instalovat antivirus, jinak se může třeba stát, že počítačovým virem infikované cecky začnou na všechny kolem stříkat vroucí mléko, dokud nepošlete výkupné zlodějů. Také je potřeba dávat pozor na to, že do kravičky se občas automaticky instalují nevyžádané aplikace obsahující reklamy na reklamy. Takovéto aplikace např. přinutí kravičku bučet reklamní slogan a změní barvu mléka na duhové, aniž byste to navolili.
   No a teď zas seriózněji... Dojit pro sebe kravičku můžete už pár dnů po porodu (minimálně 25,5 měsíců od narození kravičky co porodila). První měsíc jen to, co telátko nestíhá vypít a časem můžete dojit vše. Telátko je však schopné vysávat maminku do své dospělosti, takže pokud chcete mléko, tak potřebujete telátko dát mimo fyzický dosah maminky. Alternativu je neinvazivně dát telátku do nosu mulcovky, ale mají účinost cca 30-60% s tím, že telátko Jersey se časem naučí pít i s mulcovkama, ale telátka hloupějších plemen ne. Pokud telátko chcete odstavit, ale ještě neumí pít vodu, tak se mu nechává lízat něco od mléka (nejlépe prsty) a postupně se to ponoří do vody, až ji začne lízat a pít.
   Když je telátko odstavené, tak kravičku musíte dojit každý den (práce namáhavá na ruce, cca 10 minut až hodina v závislosti na míře spolupráce kravičky), nebo k ní vrátit telátko, anebo nebo ji předčasně zasušit (viz. později). Kdyby kravičku nikdo nedojil, tak by jí to tlačilo a začala by mít problémy. Nám se vlivem nedostatku času a elánu často stává, že většinu mléka vybumbá telátko (alespoň víc roste).
   Před dojením je potřeba kravičku uvázat na krátko, a pokud má tendenci občas kopat (pozor, hrozí úraz), tak je vhodné uvázat jí jednu přední nohu do vzduchu. To jí zabrání kopat, a pokud to budete opakovat cca 5 dnů, tak kravička si zvykne při každém dojení stát na třech nohou a už nepřemýšlí o tom, zda k tomu má důvod.
   Před dojením je potřeba zkontrolovat každý struk, aby na něm nebyla žádná vyrážka či zranění.
   Nemělo by se dojit taháním po kůži (hrozí onemocnění), ale ukazováčkem a palcem přiměřeně zaškrtit vrch struku a ostatními prsty ho domáčknout, načež se sevření uvolňují a opakuje...
   Jelikož je první střik znečištěn bakteriemi, které dovnitř pronikli z venčí od minulého dojení, tak se nedává ke zbytku mléka. Po začátku dojení je potřeba zkontrolovat, aby v mléku (z každého struku zvlášť) nebyly sraženiny nebo krev. Pokud by se objevila nějaká komplikace, tak se poraďte s veterinářem.
   Je vhodné dojit do kastrůlku a občas to přelévat do kýblu mimo dosah kravičky. Když totiž nečekaně kopne, tak se vám vylije jen část mléka.
   Ačkoli je Jersey mléčné plemeno (oproti jiným má zvýšený podíl smetany), tak má nevhodně zakrslé struky, což zpomaluje dojení, protože se nedají uchopit celou rukou. A zadní struky se dojí obtížněji než přední.
   Z nadojeného mléka nejraději děláme domácí mozzarellu (vyvážení jednoduchosti a chuti). Mléko se dá ohřívat, přidá se do něj trocha octa, později syřidlo (mikrobiálního původu, ne vyrobené z žaludků telátek), vzniklá sýřenina se trochu rozmíchá a zcedí. Jednoduché je také domácí máslo a tvaroh. Mléko se nechá zkysnout, z vrchu se sebere smetana a v PETce se třepe, dokud se tuk neoddělí od tekutiny. Zbytek zkyslého mléka se vaří, až se zdrcne na tvaroh a zcedí se.
   Pokud vám na pastvině také roste divoký česnek, tak na jaře bude mít mléko nezvyklou pachuť přetráveného česneku.
   Kravička tvoří mléko cca 10 měsíců po porodu. První měsíc produkuje čím dál víc (od 6l až po cca 35l (pokud přikrmujete např. šrotem, jinak má menší vrchol)) a pak pozvolna klesá, až desátý měsíc má zas cca 6l.

Další březost atd.:
   Aby kravička každý rok dávala mléko, tak musí být každý rok březí. Znovu připustit se může přibližně už měsíc po porodu (pokud zrovna běhá), ale lepší jsou 2 měsíce po porodu, pokud nechcete zkracovat konec laktace (období kdy kravička dává mléko).
   Laktace se totiž musí zastavit cca 2 měsíce před otelením, aby si vemeno odpočinulo a připravilo další imunitní koktejl. Laktace se ukončuje zasušováním, což znamená, že se kravičce cca týden dává málo vody a nesmí se jí sahat na vemeno (musí být mimo dosah telátka a zdroje vody).
   Pokud si nechcete tvořit čím dál větší stádo kraviček a ani je zabíjet pro maso, tak potřebujete telátka prodávat. A když nějaké prodáte, tak jeho maminka pak obvykle pár dnů ze smutku intenzivněji bučí. Ale když máte další telátko či příbuznou kravičku, tak na něj/ ní může (nemusí) přesunout svou citovou vazbu a je dřív zase spokojená.
   Kravičky se dožívají cca 10let, ale jsou výjimky oběma směry. Třeba když se kravičce střetne porod s vedry, tak může umřít výrazně dřív. Nebo se může dožít i pár desetiletí, pokud si ji hýčkáte. Až vám však jednou zemře, tak i když to byl váš domácí mazlíček, tak budete povinni poslat ho spálit do kafilérie za několik tisíc Kč. Pohřbít vašeho velkéh domácího mazlíčka je ilegální, protože pro něj bohužel platí stejné zákony, jakoby byl z velkochovu.
   Co se týče života našich kraviček, tak od Jůlinky máme Telinku, která nám loni porodila Jůlinku II. A také jsme před pár lety dostali stračenu Cecilku, která loni měla první tele a to už teď má jiného majitele...

Voda, seno, sláma:
   Pitný režim kraviček: Telátko (0 až 1 rok) vybumbá cca 5 až 30l tekutin za den. Dospělá zasušená (nedojená) kravička za den vypije cca 30 až 60l vody (v zimně méně, v létě víc). Dojná kravička 40 až 170l s tím, že na vytvoření 1l mléka potřebuje vybumbat cca 4 až 5l vody. Vyplatí se tedy mít napáječku, abyste nemuseli každý den chodit s několika kýbly vody (ale je potřeba dohlížet na funkčnost). Pokud však budete mít kravičky přes zimu venku (v otevřeném přístřešku s ohradou), nebudete mít zakopané potrubí a ohřívač vody v napáječce, tak se nošení vody jen tak nevyhnete. Hlavně v mrazech.
   Jedna kravička na zimu potřebuje cca 8 až 10 balíků sena s tím, že jeden balík váží cca 300kg a bez techniky ho zvládnou přesunout dva dospělí lidé kutálením po rovině.
   V zimě se kravičky zdržují u zdroje vody a sena, takže častěji kálí na stejné místo a je potřeba ho každodenně obhazovat slámou, aby kravičky nebyly špinavé od trusu.
   Pokud nemáte další velkou louku plus tažné zvíře/ traktor a k němu potřebné vybavení (či dobré známé), tak si seno a slámu na zimu budete potřebovat kupovat a to v létě či začátkem podzimu, jinak shánění bude obtížnější. Balík sena bez dovozu stojí cca 450Kč a balík slámy cca 250Kč, ale postupně zdražují.

Pomalu k labyrintu:
   Ačkoliv může být otázkou, zda se zrovna nám kravičky na domácí mléko vyplatí (bez složitého měření nikdo nic neví), tak celkově asi jo, protože se chovají jako samočinné sekačky trávy a my tu máme celkem dost travnatých pozemků. Kravičky oproti ovcím nikdy nevyžírají kořínky, oproti kozám jsou poslušnější a oproti sekačce šetří čas a benzín. Takže díky kravičkám nám labyrint nezarůstá vysokou trávou.
   Ale je pravda, že každá mince má dvě strany. Vyžaduje to totiž existenci ohrad, které mohou překážet turistům. Pokud se vám to někdy při cestě k labyrintu stane, tak elektrický ohradník buď velice opatrně podlezte (dává šlupy jako kráva) tak, abyste se ho nedotkli (pozor hlavně při stoupání), nebo se nám ozvěte a my ohradník vypneme, abyste ho mohli bez obav podlézt. 
   Pokud jsi při čtení nepřeskakoval(a), tak tvá cesta labyrintem tohoto článku se už kontinuálně blíží k závěru, kterým je taková labyrintová filosofie. Kdysi mě napadla zajímavá interpretace. Pro porozumění bych připomněl, že v bludišti lze bloudit různými slepými cestami, kdežto v labyrintu je jen jedna klikatá cesta, která zaručeně vede k cíli. A teď z5 k interpretaci labyrintu: Život je trochu jako bludiště (možná i s cykly), ale cesta po pochopení pravé podstaty buddhismu (nebo kterékoli jiné formy spirituální cesty) je spíše jako labyrint (cílem bludiště života je labyrint). Jakmile poznáním, skrze vlastní zkušenost, demaskujeme ostatní životní cesty jako nedokonalé, tak nám zbývá jediná a nejlepší cesta harmonie, která vede od probuzení ke štěstí...